In-počasí


Co jste možná nevěděli o čaji

20. 04. 2011

Zelený čaj

Mnoho lidí si pod pojmem „čaj“ představí šálek černého čaje – ten ovšem existuje pouze tři století. Pravým původním čajem je zelený čaj, který při svém zpracování neprochází fermentací a zachovává si tak své účinné látky. Čajové lístky jsou pouze tepelně ošetřeny, aby později docházelo k jejich oxidaci. Zelený čaj ovšem časem ztrácí na kvalitě a chuti, a proto jej nelze skladovat tak dlouho jako černý čaj.

Bílý čaj

Bílý čaj má zlatavý nálev a jemné nasládlé aroma. Bílý čaj se dříve označoval jako čaj císařů, protože byl tak vzácný, že si jej běžný člověk nemohl dovolit. Bílý čaj se totiž zpracovává z mladých a ještě nerozinutých čajových lístků. Ty se mohou sbírat jen během krátkého období roku a bílý čaj se tak prakticky stává nepřirozenějším a „nejčistším“ čajem. V dnešní době není ale bílý čaj nic neobvyklého; najdete ho téměř v každé čajovně a už dávno není pro širší veřejnost pojmem neznámým.

Historie bílého čaje

Bílý čaj byl opravdu ve starodávné Číně výlučně čajem císařů, a to díky své výjimečnosti a vzácnosti. Bílým čajem často císař uctíval vážené návštěvy a dávali jím tak najevo svoje bohatství a vliv. Bílý čaj se začal do Evropy masivně dovážet poměrně nedávno. Dnes se s bílým čajem setkáte už i v supermarketu, co by komerčním produktem.

Pěstování a sběr bílého čaje

Pěstování bílého čaje bývá poměrně náročné. Čajovníkové keře bílého čaje se obvykle pěstují na méně slunných až stinných místech, aby se redukovala tvorba chlorofylu. Proto mají lístky bílého čaje světlejší odstín. Sběr těchto lístků probíhá brzy na jaře před obdobím monzunových dešťů, aby se zabránilo rozevření pupenů. Tím by se znehodnotily některé blahodárné účinky bílého čaje.

Černý čaj

Většina lidí si pod pojmem „čaj“ představí právě černý čaj. Je to z toho důvodu, že černý čaj byl po dlouhou dobu jediným v Evropě známým čajem. Ještě počátkem novověku trvaly obchodní cesty lodí třeba i celý rok a zelený čaj dovážený z Asie by za tu dobu ztratil veškeré aroma. Hledal se tedy způsob, jak dostat čaj do Evropy a zároveň zachovat jeho kvalitu. V té době se začalo poprvé uvažovat o černém čaji.

Zjistilo se, že fermentací (respektive oxidací čajových lístků) se čaj jakoby zakonzervuje a vydrží čerstvý i několik let. V Číně se takovémuto čaji říká červený čaj. Tento trvanlivý čaj se používal například v Tibetu jako měna a s černým čajem se tak hojně obchodovalo. Takto upravený čaj bylo možné dlouho skladovat a přepravovat na velké vzdálenosti. Taková je historie černého čaje v Evropě. Přestože se už na Západě hojně pije zelený čaj, bílý čaj a další nejrůznější čaje, černý čaj je stále dominantní.